Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Larix Sibirica a jeho ekologické nároky ve vztahu k možnostem revitalizace odlesněných ploch v severním Mongolsku
Janoštík, Marek
Tato práce se zabývá ekologickými nároky modřínu sibiřského (Larix sibirica) a možností jeho využití jakožto revitalizační dřeviny na degradovaných plochách severního Mongolska v kontextu místních extrémních přírodních podmínek. Za pomocí XRF spektrometrie byl zjištěn chemismus jednotlivých segmentů cílového území, který vypovídá nejen o stavu území, ale také o negativních vlivech na něj působících. XRF analýzou nebyly nalezeny žádné rizikové prvky, které by mohly mít negativní vliv přirozenou obnovu na zájmových lokalitách. Jako hlavní determinující faktor rozšíření i obnovy modřínu nejen na zkoumaných lokalitách je dostatečné rozložení přístupných zásoby vody. Pro úspěšnou realizaci přirozené i umělé obnovy je důležité přistupovat k aktivní ochraně porostů před jejich poškozováním.
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...
Měření obsahu těžkých kovů v čistírenském kalu
Hanzlíčková, Iva
Práce se zaměřuje na těžké kovy v čistírenském kalu. Vlastní práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá platnou legislativou České republiky, toxickým účinkem těžkých kovů na životní prostředí a lidské zdraví, rentgenovou spektrometrii a technickým vybavením vybraných ČOV. V praktické části jsou uvedeny naměřené hodnoty těžkých kovů v čistírenských kalech.
Larix Sibirica a jeho ekologické nároky ve vztahu k možnostem revitalizace odlesněných ploch v severním Mongolsku
Janoštík, Marek
Tato práce se zabývá ekologickými nároky modřínu sibiřského (Larix sibirica) a možností jeho využití jakožto revitalizační dřeviny na degradovaných plochách severního Mongolska v kontextu místních extrémních přírodních podmínek. Za pomocí XRF spektrometrie byl zjištěn chemismus jednotlivých segmentů cílového území, který vypovídá nejen o stavu území, ale také o negativních vlivech na něj působících. XRF analýzou nebyly nalezeny žádné rizikové prvky, které by mohly mít negativní vliv přirozenou obnovu na zájmových lokalitách. Jako hlavní determinující faktor rozšíření i obnovy modřínu nejen na zkoumaných lokalitách je dostatečné rozložení přístupných zásoby vody. Pro úspěšnou realizaci přirozené i umělé obnovy je důležité přistupovat k aktivní ochraně porostů před jejich poškozováním.
Použití přenosného XRF spektrometru pro hodnocení kvality vápencové suroviny a odhad zásob na ložisku Mořina - východ (Velká Amerika)
Pechar, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Knesl, Ilja (oponent)
Předkládaná diplomová práce přináší posouzení potenciálu ložiska Mořina - východ (Velká Amerika), jako surovinové rezervy za ložisko Kozolupy-Čeřinka. Důvodem zpracování této práce je omezená životnost zásob na ložisku Kozolupy-Čeřinka (cca. 11 - 14 let) neumožňující naplnit požadavek zajištění produkce vápenců pro odsiřování kouřových plynů pro ČEZ až do roku 2035. Cílem této práce bylo proto shrnout všechny dosavadní poznatky o ložisku, definovat předpokládané technologické parametry suroviny a posoudit možnost jejího využití pro odsiřování kouřových plynů. Zvláštní pozornost byla věnována studiu rozsahu a příčin dolomitizace vápenců, neboť zvýšený obsah Mg snižuje kvalitu suroviny. V práci je též navrženo několik možných variant těžebního záměru a výpočtu zásob. Na základě mikroskopických pozorování lze na lokalitě Velká Amerika rozlišit dva typy dolomitu: diagenetický a epigenetický. Diagenetický dolomit vznikal při mělkém pohřbení společně s rekrystalizací vápnitého kalu při teplotách do 50 řC. Teploty homogenizace primárních fluidních inkluzí v epigenetickém dolomitu jsou v rozpětí 76 - 92 řC (vzorek A9) a 63 - 88řC (vzorek A25). Skutečná teplota vzniku těchto inkluzí byla patrně jen nepatrně vyšší (max. o cca 15 řC) než změřené teploty homogenizace. Na základě teplot homogenizací fluidních...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.